Kdo 16. listopadu 2026 navštívil oficiální web Zoomu, BBC, CNN, Fox News, Salesforce, GitLabu, IKEA, HSBC, Equifaxu, Air France-KLM nebo některé z dalších zhruba sto padesáti velkých značek, tomu se do prohlížeče dostal škodlivý kód. Celkem šlo o 178 organizací.
Skript za chodu měnil adresy kryptoměnových peněženek za útočníkovy, přímo z platebních formulářů četl čísla karet a kódy CVV, odesílal pryč cookies a snímky stránek a na iPhonech a iPadech načítal sady exploitů.
Na téhle čestné listině se opět ocitl i Ledger, největší prodejce „hardwarové bezpečnosti“ na kryptotrhu.
Do žádné z těch 178 firem se útočník nevloupal přímo. Napadl jediného dodavatele, službu Optimizely pro A/B testování uživatelských rozhraní. Kdo to ale odbude jako „chybu dodavatele“ nebo to svede na „marketing, který chtěl přeházet tlačítka ve výloze“, opět uhýbá před tím, čím trpí celé dnešní technologické odvětví.
Marketing s tím vůbec nemá co dělat. Člověk z marketingu nenavrhuje zabezpečení banky ani kryptopeněženky, nenastavuje bezpečnostní hlavičky pro prohlížeč a nerozhoduje, čí kód smí bez dozoru běžet na stránce, kde zákazník zadává číslo karty nebo kopíruje kryptoměnovou adresu.
Za to odpovídají generální ředitel, technický ředitel a hlavní inženýři. A 16. listopad ukázal jednu prostou věc. Lidé v čele firem, které prodávají zabezpečení a finanční infrastrukturu, rozuměli vlastnímu produktu od samého začátku jen povrchně.
Když kuchařka vyrábí pušky
Firmy se pouštějí do těch nejtěžších technických problémů a v jejich čele přitom běžně stojí lidé, kteří se v oboru nikdy nedostali dál než k reklamnímu letáku.
To je jako ministr obrany, který nebyl jediný den na vojně, nebo kuchařka, která vyrábí odstřelovací pušky, a přitom sama neumí střílet.
Člověk může pět let jezdit v toyotě a zasvěceně vykládat o autech, přestože v životě nerozebral motor a netuší, co se děje pod kapotou. Každý z nás si ráno umí zapnout rychlovarnou konvici. Uvařit vodu ale ještě z nikoho neudělalo elektroinženýra.
Přesně takhle vznikala velká část kryptoměnového odvětví i firemního IT. Když vidíte, jak primitivní díry se v těch samých kryptopeněženkách odhalují rok za rokem, těžko se zbavit pocitu, že jejich zakladatelé prostě jednou večer u piva zaslechli, co právě letí. Zaslechli, že na strachu ze ztráty kryptoměn se dají vydělat stovky milionů, vložili do toho peníze, najali lidi se stejně povrchními znalostmi a začali světu prodávat „neprůstřelnou ochranu“.
Problém nespočívá v tom, že někdo přehlédl řádek kódu. Díra tam byla od začátku, už v samotné volbě technologií a v návrhu architektury. Kdyby ředitel a hlavní inženýr takové firmy skutečně rozuměli tomu, jak web funguje a jakým hrozbám čelí, nikdy by nepřipustili řešení, v němž cizí server může kdykoli bez jejich vědomí poslat do zákazníkova prohlížeče libovolný JavaScript s plným přístupem ke stránce.
Dveře dokořán aneb kudy přišel útok přes Optimizely
Po technické stránce je ten příběh až směšně prostý. Podrobně ho rozebrali výzkumníci z Report URI a potvrdila ho i samotná Optimizely.
Aby zákazník mohl měnit prvky rozhraní na svém webu bez nasazení nové verze, dostane od Optimizely skript, který vloží na každou stránku. V administraci služby je běžné pole Project JavaScript. Jakýkoli kód, který do něj někdo v cloudu napíše, se automaticky rozesílá z oficiální domény cdn.optimizely.com a spustí se v prohlížeči každého návštěvníka zákazníkova webu.
Dne 16. listopadu útočník objevil zranitelnost přímo v registraci účtů u Optimizely. Firma v oficiálním oznámení přiznala, že kvůli té díře mohl jednat jménem správců zákaznických projektů, aniž by znal jejich hesla.
Jakmile se dostal k projektům 178 firem, zapsal útočník do pole Project JavaScript krátký zavaděč, který stahoval hlavní škodlivý skript track.js z cizí domény 1688360.cc. V jedné variantě byla adresa schovaná v base64. Jiná měla záložní kopii malwaru přímo ve vloženém úryvku kódu. Když se načtení z cizí domény zablokovalo, kopie se spustila přes eval.
Z pohledu návštěvníkova prohlížeče bylo všechno v nejlepším pořádku. Skript přišel z důvěryhodné domény cdn.optimizely.com přes HTTPS s platným certifikátem. Pak už se na stránce rozjel celý arzenál.
- Plošná záměna kryptoměnových adres (clipper). Skript vyhledával adresy pro Bitcoin, Ethereum a všechny sítě EVM, TRON, Solanu, TON, Litecoin, Bitcoin Cash a Dogecoin a nahrazoval je útočníkovými. Kontroloval dokonce i kontrolní součty, aby byla podstrčená adresa platná a peněženka neohlásila chybu. Adresy přepisoval přímo v textu stránky, ve formulářových polích, ve schránce po kliknutí na „Kopírovat“ a dokonce i v odchozích požadavcích
fetchaXMLHttpRequest. Aby obešel ochranu stránky, zachytával volání vestavěných funkcí samotného JavaScriptu. - Krádež údajů z platebních karet. Pokud zákazník zadal číslo karty, konec platnosti a CVV přímo do formuláře na webu, mimo izolované okno platební brány typu Stripe nebo Adyen, skript údaje přečetl a poslal je na útočníkův server.
- Krádež relací a sledování. Jakmile se malwaru podařilo zaměnit kryptoměnovou adresu, odeslal cookies prohlížeče i celou adresu stránky a pořídil snímek obrazovky oběti.
- Ostré exploity pro iOS. Když někdo otevřel napadenou stránku na iPhonu nebo iPadu s iOS 18.6 či starším, skript načetl sady exploitů Coruna a DarkSword určené k průniku do mobilního operačního systému.
Škodlivý kód zůstal na webech předních světových značek 16. listopadu od rána do večera. Podle výpočtu Report URI získal útočník za prvních devět hodin jen na přímých převodech na podstrčené adresy zhruba 7 040 dolarů. Do rána 17. listopadu peníze vyvedl. Částka byla skromná jen proto, že mezi oběťmi převažovala zpravodajská média a maloobchodníci. Každý z těch převodů v blockchainu je ale nevratný.
Slepota při návrhu webu. 85 % gigantů za sebou ani nezavřelo dveře
Nejvýmluvnější čísla ve zprávě Report URI vzešla z kontroly hlaviček Content Security Policy (CSP) u postižených firem. CSP je základní pojistka dnešního webu. Stránka prohlížeči výslovně řekne, z jakých domén smí načítat skripty a kam ty skripty smějí posílat data.
I když někdo napadne dodavatele, jako je Optimizely, správně nastavená CSP jeho skriptu nedovolí stáhnout track.js z cizí domény 1688360.cc ani odeslat ukradené údaje z karty nebo cookies ven.
Výzkumníci z Report URI prověřili 160 domén postižených organizací.
- U 68 firem hlavička CSP úplně chyběla.
- U 50 firem byla pravidla nastavena tak neodborně, že dovolila jak stáhnout cizí malware, tak odeslat ukradená data.
- Celý útok dokázalo zablokovat jen 24 organizací (15 %).
Mistrovský kousek předvedla banka HSBC. Její CSP sice zablokovala stažení externího souboru z 1688360.cc, jenže útočník měl zálohu. Malware vložený přímo do úryvku kódu od Optimizely se na webu banky spustil přes eval().
Proč měl web jedné z největších bank světa povolenou tak nebezpečnou volbu jako unsafe-eval, která dovoluje spustit libovolný textový řetězec jako kód? Protože, jak upozorňuje Report URI, zapnout unsafe-eval zákazníkům doporučuje oficiální dokumentace samotné Optimizely!
Jen si to představte. Inženýři banky a nějakých sto padesáti korporací napojí své ostré weby na cizí skript, jehož obsah lze kdykoliv přepsat v cizí cloudové administraci, aniž by změnu kdokoli zkontroloval. A sami v prohlížeči vypnou ochranu proti eval. Tak dopadne webová infrastruktura, když ji navrhuje někdo, kdo umí leda zapnout konvici.
Ledger káže o bezpečnosti. Titanový trezor stojí za dveřmi dokořán
Vedle televizních stanic a prodejců nábytku vyniká především Ledger (Cointelegraph). Firma, jejíž existence stojí na větě „váš počítač je nebezpečný, s námi budou vaše kryptoměny v bezpečí“, rozesílala 16. listopadu z oficiálního webu ledger.com skript na záměnu kryptoměnových adres, krádež údajů z platebních karet a napadání iPhonů.
Dělat ze všeho kolem vlastní peněženky řešeto má už u Ledgeru dlouhou tradici.
- V roce 2020 nechala firma kvůli díře ve svých marketingových a prodejních systémech volně přístupné adresy bydliště, telefonní čísla a jména stovek tisíc lidí, kteří si od ní koupili peněženku.
- V prosinci 2023 útočníci převzali kontrolu nad knihovnou Ledger Connect Kit, kterou Ledger šířil přes cizí CDN
jsdelivr. Škodlivý JavaScript se tak dostal přímo do decentralizovaných aplikací a uživatelům odčerpal stovky tisíc dolarů. - V říjnu 2026 jsme podrobně popsali, jak zákazníkům přicházely upravené přístroje Ledger s hardwarovým implantátem ukrytým uvnitř.
- A 16. listopadu 2026 už oficiální web
ledger.comzase servíruje návštěvníkům trojského koně, tentokrát ze služby pro A/B testy Optimizely.
Reakce bezpečnostního týmu Ledger Donjon se dala předpovědět do poslední čárky. Firma potvrdila nákazu na ledger.com a vzápětí čile ohlásila, že „incident neměl vliv na architekturu hardwarových zařízení, Ledger Live ani na soukromé klíče uživatelů“.
To je učebnicové pokrytectví. Zákazník se s „bezpečným čipem“ Ledgeru nespojí na dálku silou myšlenky. Než přístroj dostane do ruky, otevře si oficiální web ledger.com, aby zadal objednávku a vyplnil do formuláře údaje z karty a adresu bydliště, stáhl si aplikaci nebo nahlédl do dokumentace.
A hned na prahu oficiálního webu výrobce kryptopeněženek ho přivítá skript track.js, který mu přečte právě zadané údaje z karty, přepíše adresu ve schránce a pokusí se mu exploitem napadnout iPhone.
Vyprávět zákazníkovi, jak spolehlivý trezor máte uvnitř přístroje, zatímco hned u vchodu na váš vlastní web někdo okrádá návštěvníky, protože jste neuměli bezpečně připojit cizí skript — to není kyberbezpečnost. Je to podepsané doznání naprosté profesní nezpůsobilosti těch, kdo o takové architektuře rozhodli.
Konec „oficiálního webu“ a iluze „aplikace z obchodu“
Celá desetiletí stála základní digitální hygiena na jediné radě. „Zkontrolujte adresní řádek, hledejte zámeček HTTPS a choďte jen na oficiální web značky.“ Dne 16. listopadu tahle poučka definitivně selhala. Návštěvník přišel na skutečný hsbc.com, zoom.us nebo ledger.com s bezvadným certifikátem a ve schránce skončila adresa cizí peněženky. Vložil ji tam kód, který neviděli ani vlastníci webu.
Dnešní firemní web už není firemní pevnost. Je to společný byt, do kterého nešikovní architekti nastěhovali dvacet cizích dodavatelů. Bydlí tu nástroje pro A/B testování, reklamní pixely, chatovací widgety, externí písma i sledovací skripty. Stačí se nabourat k jedinému z těch dvaceti nájemníků a pod oficiálním štítem banky nebo výrobce peněženek si otevře živnost zloděj.
Stejně málo dnes pomůže naivní námitka „já na weby nechodím, mám přece oficiální aplikaci z App Storu nebo z Google Play“. Obrovskou část kryptopeněženek a finančních aplikací v mobilních obchodech tvoří tytéž webové stránky zabalené do WebView.
I aplikace napsané jako hybridní nebo nativní jsou napěchované cizími analytickými SDK a mechanismy, které potichu dotahují nový JavaScript ze serveru mimo kontrolu obchodu. Pokud se jejich architekt drží stejné zásady „připojíme deset cizích cloudových skriptů a dovolíme jim všechno“, z pěkné ikonky na telefonu je stejná past jako z karty v prohlížeči.
Příběh útoku přes Optimizely není vyprávění o geniálních hackerech. Je to příběh odvětví, které už dávno vyměnilo bezpečnost za marketingové prezentace. A v čele firem odpovědných za cizí peníze sedí lidé, kteří vědí, jak zapnout konvici, ale nemají ponětí, kde se v zásuvce bere proud.